Náš čtvrtý a poslední den ve Vysokých Tatrách
Pro naši poslední výpravu v těchto krásných horách jsme zvolili náročný výstup na nejvyšší polskou horu – Rysy
– > Popradské pleso – Dolina – Chata pod Rysmi – Rysy – a zpět <-
Jako poslední trasu ve vysokých tatrách jsme si vybrali náročný výstup na rysy ( alespoň v tomto období, kdy je nahoře ještě místy sníh).
Předcházelo tomu spousta připrav , hlavně potrava abychom nebyli hladem.
Auto jsme nechali ráno u popradskeho plesa za 5e a vyrazili. Cestou jsme potkali spoustu turistu, kteří šli stejným směrem a tak jsme alespoň nesli sami a některé náročné úseky nevzdali jako spousta lidi kteří šli za námi jak jsme pote zjistili.
U žabího plesa byl první náročný vystup, sníh stěžoval cestu, naštěstí zde bylo pomocné lano pohozené ve svahu a tak si clověk mohl trosku pomoci. Jakmile jsme se dostali pod skálu v kopci , po řetězech jsme opatrně vystoupali na první normálnější pěšinu.
Odtud to už nebylo tak hrozné, jen nebezpečné . Zanedlouho jsme se však vyškrábali k chatce pod rysmi. Měli zde i velmi roztomilý záchod , cca 2 min chůze.
Po jídle a piti u teto chaty jsme se odhodlali pokračovat k vrcholu. Další náročné stoupání v prudkém zasněženém svahu až těsně pod vrchol, kde se lide škrábali po čtyrech po skalách. Nahoru se šlo mnohem lepe než dolů, svah je opravdu prudký a tak člověk musí dávat opravdu pozor jak kvůli sobě tak kvůli ostatním.
Z vrcholu je krasný výhled ovšem za příznivého počasí. Je zapotřebí si uvědomit že jste v horách a ze i když je pod kopcem nádherně, nahoře se mění počasí během 10 minut.
Cesta dolů proběhala poměrně stejně, ovšem trošku více adrenalinu, protože sníh mezi tím trošku povolil a klouzal, naštěstí jsme nejhorší úseky zvládli a měli radost, že jsme tento adrenalinový výstup zvládli .